|
|
Studie filmu Josef Fritzl: Příběh zrůdy a její porovnání se skutečnými fakty
Suchá, Kateřina ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Zavřelová, Monika (oponent)
Ve své bakalářské práci s názvem Studie filmu Josef Fritzl: Příběh zrůdy a její porovnání se skutečnými fakty se nejprve zabývám popisem kauzy jako takové, s pomocí knihy Josef Fritzl: netvor z Amstettenu pracuji s okolnostmi utvářejícími vývoj případu a sleduji děj až k ukončení kauzy soudem. Druhá část je věnována právě dokumentárnímu filmu uvedenému v názvu práce. Rozebírám zde děj dokumentu a jeho jednotlivé aspekty, například promluvy Fritzlových známých. Obě části poté porovnávám a hodnotím v další kapitole, na kterou navazuje ještě jedna věnující se českým, slovenským i zahraničním recenzím. Skutečná fakta v bakalářské práci představuje nejen výše zmíněná kniha, ale také mediální obraz tohoto případu - a právě tomu se věnuji v páté kapitole. V několika podkapitolách rozebírám české, zahraniční a bulvární zprávy i informace z nich získané. S tématem úzce souvisí také psychologie, proto se v další části věnuji právě psychologickým rozborům třech hlavních aktérů v případu rodiny Fritzlových - Josefovi, Rosemarii a Elisabeth. V závěru bakalářské práce přináším informace o několika podobných kauzách ze světa, aby čtenář mohl porovnat aspekty amstettenského případu s ostatními. Při rozboru dokumentu a mediálního obrazu kauzy používám kvalitativní metodu a obě dvě varianty znázornění porovnávám. V...
|
|
|
Mezinárodní únosy dětí
Karetová, Barbora ; Bříza, Petr (oponent)
Mezinárodní únosy dětí Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou mezinárodních únosů dětí, která je neustále narůstajícím fenoménem. Těžiště právní úpravy mezinárodních únosů dětí leží v Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen Úmluva z roku 1980), která byla přijata již 25. října 1980 a v současné době k ní přistoupilo 98 států. Jedná se tak, minimálně z hlediska počtu signatářských států, o jednu z nejúspěšnějších mezinárodních smluv vůbec. I přes téměř čtyřicetileté výročí této úmluvy se stále objevují interpretační nejasnosti při její aplikaci. Úvodní část této práce se tedy zabývá zejména otázkami výkladu základních pojmů jako je obvyklé bydliště nebo právo péče o dítě, jakož i výkladu jednotlivých výjimek z povinnosti neprodlený návrat dítěte do státu jeho obvyklého bydliště nařídit. V této části je analyzována zejména judikatura soudů Spojeného království a Spojených států amerických, které rozhodují téměř 50 % všech případů mezinárodních únosů. V poslední době vzbudila mezi odbornou veřejností diskuze i rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, který se odchýlil od svých dřívějších stanovisek. Autorka se tedy zamýšlí i nad otázkou, jaký má takový odklon a judikatura Evropského soudu pro lidská dopad na interpretaci Úmluvy z roku...
|
|
|
Mezinárodní únosy dětí
Karetová, Barbora ; Bříza, Petr (oponent)
Mezinárodní únosy dětí Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou mezinárodních únosů dětí, která je neustále narůstajícím fenoménem. Těžiště právní úpravy mezinárodních únosů dětí leží v Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen Úmluva z roku 1980), která byla přijata již 25. října 1980 a v současné době k ní přistoupilo 98 států. Jedná se tak, minimálně z hlediska počtu signatářských států, o jednu z nejúspěšnějších mezinárodních smluv vůbec. I přes téměř čtyřicetileté výročí této úmluvy se stále objevují interpretační nejasnosti při její aplikaci. Úvodní část této práce se tedy zabývá zejména otázkami výkladu základních pojmů jako je obvyklé bydliště nebo právo péče o dítě, jakož i výkladu jednotlivých výjimek z povinnosti neprodlený návrat dítěte do státu jeho obvyklého bydliště nařídit. V této části je analyzována zejména judikatura soudů Spojeného království a Spojených států amerických, které rozhodují téměř 50 % všech případů mezinárodních únosů. V poslední době vzbudila mezi odbornou veřejností diskuze i rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, který se odchýlil od svých dřívějších stanovisek. Autorka se tedy zamýšlí i nad otázkou, jaký má takový odklon a judikatura Evropského soudu pro lidská dopad na interpretaci Úmluvy z roku...
|
|
|
Mezinárodní únosy dětí
Karetová, Barbora ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Mezinárodní únosy dětí Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou mezinárodních únosů dětí, která je neustále narůstajícím fenoménem. Těžiště právní úpravy mezinárodních únosů dětí leží v Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen Úmluva z roku 1980), která byla přijata již 25. října 1980 a v současné době k ní přistoupilo 98 států. Jedná se tak, minimálně z hlediska počtu signatářských států, o jednu z nejúspěšnějších mezinárodních smluv vůbec. I přes téměř čtyřicetileté výročí této úmluvy se stále objevují interpretační nejasnosti při její aplikaci. Úvodní část této práce se tedy zabývá zejména otázkami výkladu základních pojmů jako je obvyklé bydliště nebo právo péče o dítě, jakož i výkladu jednotlivých výjimek z povinnosti neprodlený návrat dítěte do státu jeho obvyklého bydliště nařídit. V této části je analyzována zejména judikatura soudů Spojeného království a Spojených států amerických, které rozhodují téměř 50 % všech případů mezinárodních únosů. V poslední době vzbudila mezi odbornou veřejností diskuze i rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, který se odchýlil od svých dřívějších stanovisek. Autorka se tedy zamýšlí i nad otázkou, jaký má takový odklon a judikatura Evropského soudu pro lidská dopad na interpretaci Úmluvy z roku...
|
|
| |
|
|
FARC-EP
Kubátová, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Tato diplomová práce byla věnována tématu FARC-EP, tedy Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia - Ejército del Pueblo (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - Lidová armáda). V první části práce byla zmapována historie této guerillové organizace od jejích počátků do současnosti, kdy za počátek vzniku kolumbijských guerillových skupin je považována kolumbijská občanská válka La Violencia mezi lety 1948-1958, která měla příčinu v rozporech mezi liberální a konzervativní stranou. FARC-EP vznikly jako rurální guerillové hnutí z frakce Komunistické strany a řídily se marxistickou doktrínou. Nicméně komunistické ideály v dnešní době nahradila spíše touha po moci a financích. Historická část práce byla proto věnována rovněž hledání odpovědi na to jaká je organizační struktura FARC, z jakých zdrojů pramení jejich finance a jaké jsou jejich dnešní cíle. V druhé části práce byl zanalyzován mediální korpus zahrnující období od 1. ledna 2002 do 31. srpna 2010. Jedná se o období, které začíná sedm měsíců před nástupem exprezidenta Álvara Uribeho Véleze do prezidentské funkce po Andrési Pastranovi a končí měsíc po nástupu nového prezidenta Juana Manuela Santose. Zahrnuje tedy přes dvě prezidentská období Álvara Uribeho a události, které k jeho zvolení přispěly, současně také ale konec jeho druhého funkčního období a...
|
host ::
RSS.